Není obvyklé, aby jedna fotografie zachytila scénu přesně tak, jak byla zamýšlena. Existují určité výjimky, jako jsou portrétní fotografie pořízené ve studiu, kde jsou osvětlení, pozadí, umístění fotoaparátu a dokonce i pozice pod velkou kontrolou. Naštěstí existuje spousta programů na úpravu obrázků a mobilních aplikací plných nástrojů, které vám pomohou vylepšit vaše fotografie.
Toto jsou nejlepší dovednosti/techniky pro úpravu fotografií, které se musíte naučit:
- Oříznutí a pravidlo třetin
- Otáčení
- Použití vrstev úprav a masek
- Oprava barvy a sytosti
- Ostření
Nejlepších výsledků dosáhne software pro stolní počítače/notebooky (např. Adobe Photoshop CS/Elements a alternativy k Photoshopu), i když některé mobilní aplikace pro Android/iOS jsou také docela schopné. Než začnete, ujistěte se, že pracujete na kopiích fotografií a ne na originálech. Nechcete nechtěně a/nebo trvale přepsat/ztratit původní data!
Oříznutí a pravidlo třetin
Pokud konkrétně neplánujete a pokaždé pořizujete dokonalé snímky, je velká šance, že mnoho vašich fotek bude možné vylepšit nějakým oříznutím. Přestože je použití nástroje oříznutí považováno za základní dovednost manipulace s obrázky, je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak nasměrovat pozornost diváků tam, kam chcete.
Oříznutí fotografie zahrnuje odstranění nežádoucích (obvykle vnějších) částí obrázku. Je to rychlé a jednoduché a výsledky mohou proměnit skvělé fotografie v profesionálně vypadající. Zvažte:
- Oříznutí pro zlepšení kompozice/zaostření: Pokud se vám objekt zdá malý a/nebo ztracený na obrázku, ořízněte jej tak, aby vyplnil rámeček – více objektu, méně pozadí. Nebo můžete chtít „přiblížit“konkrétní část předmětu. Ať tak či onak, změna perspektivy pomůže zdůraznit a vytvořit jasnější bod zájmu diváků.
- Oříznutím odstraníte detaily: Rušivé prvky mohou být svéhlavé stíny, kousky odpadu, nesouvisející předměty/cizí lidé, nadměrné pozadí, nevyužitý/prázdný/nezajímavý prostor nebo cokoli jiného, zasahuje do ducha fotografie nebo k němu nepřispívá. Oříznutí je snadná oprava, zvláště pokud takové rušivé vlivy směřují k okrajům obrázku.
- Oříznutí za účelem změny orientace/rámování: Při fotografování v daném okamžiku můžeme zapomenout držet fotoaparát způsobem, který doplňuje objekt (tj. svisle u vysokých scén/ objekty, horizontálně pro široké scény/objekty). Můžete použít horizontální oříznutí na svislý obrázek nebo vertikální oříznutí na vodorovný obrázek, abyste změnili perspektivu a vytvořili silnější kus.
- Oříznutím změníte poměr stran: Fotoaparáty mohou natáčet v různých poměrech stran, které nabízejí různé kvality z hlediska toho, co člověk na snímku vidí (např. poměr 4:3 poměr obrazu se liší od jedné sady na 5:4 nebo 1:1). Oříznutí pro poměr stran může být také zásadní, když chcete tisknout fotografie v určité velikosti, aby se vešly do rámečku.
Jedním z nejběžnějších pojmů ve fotografii je Pravidlo třetin, které se týká kompozice. Představte si Pravidlo třetin jako překrytí mřížky 3x3 (tj. čáry piškvorek) na horní část obrázku – mnoho digitálních fotoaparátů a programů pro úpravu softwaru to má jako standardní funkci. Studie ukázaly, že při pohledu na obrázek budou naše oči přirozeně přitahovat k průsečíkům mřížky. Mnoho z nás však běžně fotí objekty v úplném středu záběru.
Povolením překrytí Pravidlo třetin můžete upravit oříznutí tak, aby předměty/prvky byly záměrně umístěny podél čar a/nebo v průsečících.
Například při fotografování krajiny můžete chtít oříznout obrázek tak, aby byl horizont nebo popředí nastaveno podél jedné z vodorovných čar. U portrétů možná budete chtít umístit hlavu nebo oko na průsečík.
Otáčení
Otáčení fotografií je další základní, snadná, ale kritická dovednost, kterou lze použít při úpravách obrázků. Přemýšlejte o tom, když vidíte rámy obrazů nebo plovoucí police viset nakřivo na zdi. Nebo stůl s nerovnými nohami, který se jen trochu pohne, kdykoli se o něj někdo opře. Docela rušivé, že? Pro mnohé je těžké nefixovat se na takové problémy, jakmile si je uvědomí.
Stejný koncept se týká také fotografování – snímky se nemusí vždy vyrovnat tak, jak bylo zamýšleno, a to ani při použití stativu. Otočení fotografie stačí nastavit správnou perspektivu a zbavit se všech podprahových rušivých vlivů. Jen nezapomeňte po otočení ještě jednou oříznout (pro orámování). Zvažte:
- Krajiny: Otočte fotografie tak, aby byl horizont vodorovný od jednoho konce ke druhému (mnoho editorů obrázků může pro zvýšení přesnosti překrýt mřížku čar). To představuje čistší, symetrický a profesionálnější vzhled. Ujistěte se, že si nepletete krajinné prvky (např. svažující se kopce nebo údolí, pohoří) s horizontem (kde se nebe setkává se zemí nebo mořem).
- Portréty: V případech, kdy se někdo opírá o svislý povrch (např. zeď, dveře, budova, strom, sloup atd.), otočte fotografii tak, aby objekt je vertikální. Výjimkou by bylo, kdyby objekt ve skutečnosti nebyl svislý – pro vertikální zarovnání jednoduše odkazujte na něco jiného na obrázku.
Přidání mřížky (např. click Zobrazit v liště nabídky Photoshopu a poté select Grid) může výrazně pomoci s přesným zarovnáním.
Uvědomte si však, že fotografie nemusí být vždy otočeny, aby byly prvky dokonale zarovnány svisle nebo vodorovně. Někdy možná budete chtít obrázky otočit (a poté oříznout), abyste jim dali kreativní, nečekaný sklon!
Použití vrstev úprav a masek
Pokud chcete doladit úrovně (tónové hodnoty), jas/kontrast, odstín/sytost a další nedestruktivním způsobem (tj. provádět úpravy bez trvalého ovlivnění původního obrázku), použijte vrstvu úprav(s) je cesta. Představte si vrstvy úprav jako fólie zpětného projektoru; můžete na ně psát/barvit, jak chcete, měnit to, co vidíte, ale co je pod nimi, zůstává nedotčeno. Zde je návod, jak vytvořit vrstvu úprav pomocí Photoshop CS/Elements:
- Stiskněte „ D“pro resetování barev popředí/pozadí.
- Klikněte na Layer na liště nabídky.
- Vybrat Nová vrstva úprav.
- Vyberte požadovaný typ vrstvy.
- Klikněte na OK (nebo stiskněte klávesu Enter).
Když vyberete vrstvu úprav, Panel úprav (obvykle se zobrazuje pod Panel vrstev) nabízí příslušné ovládací prvky. Změny se projeví okamžitě. Pokud chcete vidět před/po, jednoduše přepněte viditelnost vrstvy úprav (ikona oka). Můžete mít více vrstev úprav současně, buď pro porovnání (např. pro zjištění, zda dáváte přednost černé a bílé vs. sépiové tóny) a/nebo pro kombinaci efektů.
Každá vrstva úprav má svou vlastní masku vrstvy (představovanou bílým rámečkem vedle názvu vrstvy úprav). Maska vrstvy řídí viditelnost vybraných částí této vrstvy úprav – bílé oblasti jsou viditelné, černá je skrytá.
Řekněme, že máte fotku, kterou chcete udělat černobílou, kromě všeho, co je zelené. Při vytváření vrstvy úprav byste vybrali Hue/Saturation, přesuňte posuvník Saturation úplně doleva (-100) a poté pomocí Nástroje štětce přejeďte po zelených oblastech (můžete skrýt/odkrýt vrstvu úprav, abyste nahlédli do barev, které hledáte). Překartáčované některé pixely? Stačí použít nástroj guma k „vymazání“černých stop štětce. Bílé pole masky vrstvy bude odrážet vaše úpravy a ukazuje, co je vidět a co ne.
Pokud jste s vrstvou úprav skončili nebo se vám nelíbí, jednoduše ji smažte! Původní obrázek zůstává nepoškozený.
Oprava barvy a sytosti
Moderní digitální fotoaparáty jsou docela schopné, ale někdy (např. v důsledku světelných/okolních podmínek, způsobu, jakým senzor zpracovává data atd.) mohou být barvy na fotografiích mírně rozmazané. Rychlý způsob, jak to zjistit, je podívat se na:
- Lidské tváře a/nebo kůže
- Něco na obrázku, o čem víte, že by mělo být jasně bílé (např. košile, mraky)
Teplota světla (např. chladnější z jasně modré oblohy, teplejší při východu/západu slunce, jednotvárná bílá pod zářivkami atd.) při fotografování může ovlivnit odstíny pleti a bílé prvky s barevným nádechem. Naštěstí malé úpravy – zejména s výše uvedenými vrstvami úprav – mohou barvy opravit.
Mnoho programů pro úpravu obrázků (a některé aplikace) nabízí funkci Automatická korekce barev, která obecně funguje dobře (ale ne vždy dokonale). Jinak lze s barvami ručně manipulovat úpravou:
- Úrovně (kanály RGB a histogram s možností automatických oprav)
- Odstín/sytost (kanály RGBCMY)
- Fotografické filtry (např. oteplování, chlazení atd.), abychom jmenovali alespoň některé.
Výše uvedené jsou dostupné jako vrstvy úprav Photoshopu CS/Elements, které nabízejí větší kontrolu nad odstraňováním barevných nádechů a zlepšováním sytosti.
Aby byla zachována rovnováha a fotorealismus, dbejte na to, abyste obrázek nepřesytili ani nepřesytili – nebo alespoň barvy, které by měly zůstat přirozenější. Můžete však provést úpravy výběru oblastí obrazu (jako u výše zmíněných masek vrstev), aby se nasytily konkrétní barvy pro trochu kreativní dramatizace. Jen nezapomeňte na úpravu jasu, kontrastu, světel a stínů, protože ty mohou pomoci s hloubkou a oddělením barev, aby obrázky opravdu vynikly!
Ostření
Doostření by mělo být vždy posledním krokem v procesu úpravy fotografií. Efekt je přesně takový, jaký zní – doostření zjemňuje okraje a malé detaily, což pomáhá zlepšit celkový kontrast a obraz působí zřetelněji. Efekt je ještě výraznější, pokud má obrázek měkké a/nebo rozmazané oblasti.
Mnoho programů a aplikací pro úpravu obrázků nabízí funkci Auto Sharpen a/nebo posuvníky, které uživatelům umožňují upravit míru doostření aplikované na celou fotografii. Existují také nástroje pro ostření (podobné použití štětců), které vám umožní ručně doostřit pouze vybrané oblasti v obrázku.
Pro ještě větší přesnost a kontrolu můžete ve Photoshopu CS/Elements použít funkci Unsharp Mask (navzdory tomu, jak to zní, zostřuje):
- Klikněte na Vylepšit na liště nabídky.
- Vyberte Neostrá maska. Objeví se panel zobrazující přiblíženou část obrázku (po které se můžete pohybovat, abyste našli detaily, na které se zaměřit) a tři posuvníky pro úpravu doostření.
- Nastavte Posuvník poloměru (ovládá šířku čar doostření, vyšší znamená větší účinek) na 0,7 pixelu (vhodné pro začátek je kdekoli mezi 0,4 a 1,0).
- Nastavte Posuvník prahu (ovládá způsob určování okrajů tím, že určuje, jak rozdílné dva pixely musí být, aby bylo možné použít doostření, nižší znamená, že se zaostří více oblastí/detailů) do 7 úrovní (kdekoli mezi 1 a 16 je dobré místo pro začátek).
- Nastavte posuvník Amount (tím se řídí kontrast přidaný k okrajům, vyšší hodnoty znamenají větší doostření) na 100 procent (kdekoli mezi 50 a 400 je dobré začít).
- Posunujte trochu posuvníky při sledování celého obrázku, abyste našli správnou míru doostření (tj. vyhovuje preferencím, aniž byste to přeháněli).
Nezapomeňte prohlížet obrázky na obrazovce ve 100% velikosti, aby bylo možné snáze vyhodnotit efekty doostření (nejpřesněji jsou znázorněny pixely). Studijní oblasti s více a/nebo jemnějšími detaily vám pomohou.
Mějte na paměti, že více není vždy lepší – přílišné doostření přidá nežádoucí šum, halo a/nebo přehnané/nepřirozené linky. Přesné ostření je umění, proto cvičte často!
