Mobilní sítě jsou také známé jako mobilní sítě. Skládají se z „buněk“, což jsou oblasti země, které jsou typicky šestiúhelníkové, mají ve své oblasti alespoň jednu vysílací/přijímací buňkovou věž a používají různé rádiové frekvence. Tyto buňky se propojují navzájem a s telefonními ústřednami nebo ústřednami. Mobilní věže se vzájemně propojují, aby si předávaly balíčky signálů – datové, hlasové a textové zprávy – což v konečném důsledku přenáší tyto signály do mobilních zařízení, jako jsou telefony a tablety, které fungují jako přijímače.
Poskytovatelé vzájemně využívají věže v mnoha oblastech a vytvářejí tak komplexní web, který předplatitelům nabízí nejširší možné pokrytí sítě.
Sečteno podtrženo
Mnoho předplatitelů sítě využívá frekvence mobilních sítí současně. Stanoviště mobilních věží a mobilní zařízení manipulují s frekvencemi tak, aby mohli používat vysílače s nízkým výkonem k poskytování svých služeb s co nejmenším rušením.
Sítě 3G, 4G a 5G
Mobilní sítě se vyvíjely po řadu generací, z nichž každá představuje významná technologická vylepšení oproti předchozím generacím. První dvě generace mobilních sítí nejprve představily analogový hlas (1G) a poté digitální hlas (2G). 1G GPRS a 2G EDGE v sítích GSM a také sítě 2G CDMA umožňovaly datová připojení, i když byla velmi pomalá.
Následné generace podpořily šíření chytrých telefonů zavedením datových připojení (3G) a umožněním přístupu k internetu. Sítě služeb 4G zlepšily datová připojení, díky čemuž jsou rychlejší a lépe schopné poskytovat větší šířku pásma pro použití, jako je streamování.
Nejnovější technologií je síť 5G, která slibuje ještě vyšší rychlosti a větší šířku pásma ve srovnání se 4G a zároveň snižuje rušení s jinými blízkými bezdrátovými zařízeními. Tam, kde 4G používá frekvence pod 6 GHz, novější sítě 5G používají signály kratší vlnové délky s mnohem vyššími frekvencemi, v rozsahu 30 GHz až 300 GHz. Tyto frekvence poskytují větší šířku pásma a umožňují, aby byly signály více směrové, čímž se snižuje rušení.
Příslib velmi vysokých rychlostí bezdrátového připojení 5G otevírá možnost nahrazení tradičních kabelových připojení k vašemu domovu, jako je kabel, za bezdrátové, čímž se výrazně rozšiřuje dostupnost vysokorychlostního přístupu k internetu.
Sečteno podtrženo
Poskytovatelé mobilních služeb v USA se pohybují ve velikosti od malých regionálních společností až po velké, dobře známé korporace v oblasti telekomunikací, jako jsou Verizon Wireless, AT&T, T-Mobile, US Cellular a Sprint.
Typy mobilních sítí
Mobilní technologie, které velcí poskytovatelé mobilních služeb používají, se liší a mobilní zařízení jsou navržena tak, aby využívala technologii zamýšleného operátora a regionu. Dvě hlavní používané mobilní technologie jsou Global System for Mobile communications, což je mezinárodní standard, a Code Division Multiple Access, vlastněný Qualcommem. GSM telefony nefungují v sítích CDMA a naopak. Long-Term Evolution je založen na GSM a nabízí větší kapacitu a rychlost sítě.
Verizon, Sprint a US Cellular používají technologii CDMA, zatímco AT&T, T-Mobile a většina dalších poskytovatelů po celém světě používá GSM. GSM je celosvětově nejrozšířenější technologie mobilních sítí.
GSM vs. mobilní sítě CDMA
Příjem signálu, kvalita hovoru a rychlost závisí na mnoha faktorech. Roli hraje poloha uživatele, poskytovatel služeb a vybavení. GSM a CDMA se příliš neliší v kvalitě, ale způsob, jakým fungují, ano.
Z hlediska spotřebitele je GSM výhodnější, protože GSM telefon přenáší všechna data zákazníka na vyjímatelné SIM kartě; pro výměnu telefonu zákazník jednoduše vymění SIM kartu za nový GSM telefon a ten se připojí do GSM sítě poskytovatele. Síť GSM musí přijímat jakýkoli telefon kompatibilní s GSM, což spotřebitelům ponechává poměrně velkou svobodu při výběru zařízení.
Na druhou stranu telefony CDMA se mezi operátory tak snadno nepřenášejí. Operátoři CDMA identifikují předplatitele na základě bezpečných seznamů, nikoli SIM karet, a v jejich sítích jsou povoleny pouze schválené telefony. Některé telefony CDMA používají SIM karty, ale ty slouží k připojení k sítím LTE nebo kvůli flexibilitě, když je telefon používán mimo USA
GSM nebylo dostupné v polovině 90. let, kdy některé sítě přešly z analogové na digitální, takže se zablokovaly na CDMA – v té době nejpokročilejší technologie mobilních sítí.
